CO JE BPPV?
Benigní paroxyzmální polohové závratě (neboli BPPV) jsou nejčastější příčinou závratí, falešného pocitu točení.1
- Benigní – neohrožuje život.
- Paroxysmální – přichází v náhlých, krátkých záchvatech.
- Polohové – vyvolávají je určité polohy hlavy nebo pohyby
- Vertigo – falešný pocit otáčivého pohybu
CO SE DĚJE BĚHEM EPIZODY BPPV?
BPPV je mechanický problém ve vnitřním uchu. Dochází k němu, když se některé krystaly uhličitanu vápenatého (otokonie), které jsou normálně usazeny v gelu v uchu, uvolní a migrují do jednoho nebo více ze 3 polokruhových kanálků naplněných tekutinou, kde nemají být. Když se v jednom z kanálků nahromadí dostatečné množství těchto částic, naruší normální pohyb tekutiny, který tyto kanálky využívají k vnímání pohybu hlavy a způsobí, že vnitřní ucho vysílá do mozku falešné signály.
Tekutina v polokruhových kanálcích normálně nereaguje na gravitaci. Krystaly se však pohybují s gravitací, a tím pohybují tekutinou v době, kdy by za normálních okolností byla v klidu. Když se tekutina pohybuje, nervová zakončení v kanálku jsou stimulovány a vyšlou do mozku zprávu, že se hlava pohybuje, i když tomu tak není. Tato falešná informace se neshoduje s tím, co vnímá druhé ucho, co vidí oči nebo co dělají svaly a klouby, a mozek tuto neshodnou informaci vnímá jako pocit točení neboli závrať, která obvykle trvá méně než jednu minutu. Mezi jednotlivými závratěmi se někteří lidé cítí bez příznaků, zatímco jiní pociťují mírný pocit nerovnováhy nebo poruchy rovnováhy.
Je důležité vědět, že při BPPV NEMŮŽETE mít neustálé závratě, které nejsou ovlivněny pohybem nebo změnou polohy. NEMÁ vliv na váš sluch ani nezpůsobuje mdloby, bolesti hlavy nebo neurologické příznaky, jako je necitlivost, “pocit mravenční a jehly”, problémy s mluvením nebo s koordinací pohybů. Pokud se u vás objeví některý z těchto dalších příznaků, neprodleně o tom informujte svého lékaře. Jiné poruchy mohou být zpočátku chybně diagnostikovány jako BPPV. Upozorníte-li svého lékaře na příznaky, které se u vás vyskytují kromě závratí, může váš stav přehodnotit a zvážit, zda se u vás místo BPPV nebo vedle něj nevyskytuje jiný typ poruchy.
KOHO SE TO TÝKÁ?
BPPV je poměrně častý jev, jehož výskyt se odhaduje na 107 případů na 100 000 osob ročně 2 a celoživotní prevalence na 2,4% 3. Předpokládá se, že u dětí se vyskytuje velmi vzácně, ale může postihnout dospělé jakéhokoli věku, zejména seniory. Naprostá většina případů se objevuje bez zjevné příčiny, mnoho lidí popisuje, že jednoho rána prostě vstali z postele a místnost se začala točit. Byly však zjištěny souvislosti s úrazem, migrénou, infekcí nebo onemocněním vnitřního ucha, cukrovkou, osteoporózou, intubací (pravděpodobně v důsledku dlouhodobého ležení) a sníženým průtokem krve. Může existovat také souvislost s preferovanou stranou spánku 4.
KDE MÁM VYHLEDAT POMOC?
Váš rodinný lékař může mít na základě příznaků, které popisujete, podezření na BPPV, protože ji velmi často vyvolávají takové věci, jako je převalování v posteli, vstávání a vstávání z postele, naklánění hlavy při pohledu vzhůru, předklon a rychlé pohyby hlavou. Může, ale nemusí být obeznámen s testováním nebo léčbou BPPV nebo může být obeznámen pouze s léčbou nejčastější formy BPPV, ale ne se vzácnějšími variantami. Praktičtí lékaři obvykle odesílají pacienty k lékaři speciálně vyškolenému pro řešení vestibulárních poruch, nejčastěji k vestibulárnímu rehabilitačnímu terapeutovi (obvykle speciálně vyškolený fyzioterapeut, ale příležitostně i ergoterapeut nebo audiolog) nebo ORL (ušní, nosní a krční specialista), který se zaměřuje na vestibulární poruchy. Někteří lékaři bohužel nevědí, že je k dispozici vysoce účinná léčba a pacientům říkají, že s tímto stavem musí prostě žít a doufat, že se zmírní nebo vyřeší sám od sebe, což není v souladu s osvědčenými postupy5.
JAK SE DIAGNOSTIKUJE?
Běžné lékařské zobrazovací metody (např. magnetická rezonance) nejsou při diagnostice BPPV účinné, protože nezobrazují krystaly, které se přesunuly do polokruhových kanálků. Když však člověk s BPPV pohne hlavou do polohy, která způsobí, že se uvolněné krystaly pohybují v kanálku, chybové signály způsobí pohyb očí ve velmi specifickém vzorci, který se nazývá “nystagmus”.
Vztah mezi vnitřním uchem a očními svaly je to, co nám za normálních okolností umožňuje udržet pozornost na okolí, zatímco se hlava pohybuje. Protože kvůli vykloubeným krystalkům si mozek myslí, že se člověk pohybuje, i když tomu tak není, chybně způsobí pohyb očí, což způsobí, že to vypadá, jako by se místnost točila. Pohyb očí je vodítkem, že se něco mechanického děje, aby se tekutina ve vnitřních zvukovodech pohybovala, i když by neměla.
Nystagmus bude mít různé charakteristiky, které vyškolenému lékaři umožní určit, ve kterém uchu se přemístěné krystalky nacházejí a do kterého kanálku se přesunuly. Testy, jako je Dix-Hallpikeův test nebo Rollův test, spočívají v pohybu hlavy do určitých poloh, které umožňují gravitaci přemístit uvolněné krystaly a vyvolat závrať, zatímco lékař sleduje výmluvné pohyby očí neboli nystagmus.
Existují dva typy BPPV: jeden, kdy se uvolněné krystaly mohou volně pohybovat v tekutině kanálu (kanalitiáza), a vzácnější, kdy se předpokládá, že krystaly “visí” na svazku nervů, které vnímají pohyb tekutiny (kupulolitiáza). Při kanalitiáze trvá méně než minutu, než se krystaly přestanou pohybovat poté, co určitá změna polohy hlavy vyvolala otáčení. Jakmile se krystaly přestanou pohybovat, pohyb tekutiny se ustálí a nystagmus a závratě ustanou. Při kupulolitiáze způsobí krystalky uvízlé na svazku senzorických nervů, že nystagmus a závrať trvají déle, dokud se hlava nepohne z polohy, která ji postihla. Je důležité toto rozlišovat, protože léčba je u každé varianty jiná.
JAK SE LÉČÍ?
Ačkoli mnoho lidí dostává léky na BPPV, neexistují žádné důkazy, které by jejich použití při léčbě tohoto stavu podporovaly. 6. Za mimořádně vzácných okolností se zvažuje možnost chirurgického zákroku. V naprosté většině případů však lze naštěstí BPPV korigovat mechanicky. Jakmile váš lékař zjistí, v jakém kanálku (kanálcích) se krystaly nacházejí a zda se jedná o kanálovou nebo kupulolitovou nemoc, může vás provést příslušným léčebným manévrem. Při těchto manévrech se využívá gravitace k tomu, aby se krystaly vrátily zpět do komory, kde mají být a to prostřednictvím velmi specifické série pohybů hlavy, které se nazývají manévry pro repozici kanálků. V případě kupulolitiázy využijí rychlých pohybů hlavy v rovině postiženého kanálku a pokusí se “zavěšené” krystaly nejprve uvolnit, tzv. osvobozovací manévr, a poté je vyvést ven, jak je popsáno výše.
Jeden z manévrů, který se používá u nejčastější lokalizace a typu BPPV, se nazývá Epleyho manévr. Tento manévr však nefunguje u všech forem BPPV. Lidé často Epleyho manévr sami vyzkoušeli nebo jim byl proveden, ale bez úspěchu. Pozdější posouzení odhalí, že ve skutečnosti měl být použit jiný manévr nebo že se vůbec nejedná o BPPV. Proto je třeba být opatrný při samoléčbě nebo při léčbě někým, kdo není plně vyškolen v rozpoznávání mnoha různých variant BPPV a příslušných léčebných manévrů. Kromě toho by měl poskytovatel zdravotní péče před testováním nebo léčbou BPPV provést pečlivé neurologické vyšetření, zhodnocení krku a další vyšetření související s bezpečností, aby zjistil, zda je třeba některé prvky postupu upravit nebo se jim vyhnout. To je další pádný důvod pro opatrnost při samoléčbě nebo léčbě minimálně vyškoleným poskytovatelem zdravotní péče.
CO SE STANE PO LÉČBĚ?
Bylo provedeno mnoho studií o účinnosti léčebných manévrů pro BPPV, jejichž výsledky ukazují, že po 1 až 3 léčebných kúrách je míra vymizení BPPV až 90 % (vzácnější kupulolitiáza nebo varianta “zavěšení” může být o něco “tvrdohlavější”, stejně jako BPPV, která je důsledkem úrazu). Je možné, že je postiženo více kanálků, zejména po úrazech, a v takovém případě by vestibulární terapeut obvykle musel korigovat jeden po druhém. Po léčbě vám může být doporučeno, abyste se několik dní vyhýbali určitým polohám hlavy. Současný výzkum však naznačuje, že omezení po manévru nemají významný vliv na výsledky.8 I poté, co se krystaly vrátí do správné komory a pocit točení ustane, mohou lidé často pociťovat mírnou zbytkovou citlivost na pohyb a nestabilitu, takže je důležité zůstat v kontaktu se svým vestibulárním terapeutem, aby to mohl vyhodnotit a poskytnout návod na domácí cvičení, které obvykle rychle pomůže.
VRÁTÍ SE TO?
BPPV je bohužel stav, který se může pravidelně opakovat, přičemž dlouhodobá míra recidivy dosahuje až 50 % během 5 let 9, zejména u těch, jejichž BPPV souvisí s úrazem. Pokud se zdá, že se vždy opakuje ve stejném kanálu, a pokud to terapeut považuje za bezpečné, může vás naučit provádět specifický léčebný manévr sám na sobě. Provádět manévr sám na sobě však může být náročné, proto se mnoho lidí raději vrací ke svému vestibulárnímu terapeutovi, aby potvrdil, že mají stale stejný problém, a pokud ano, aby určil, který manévr je vhodný a poskytl příslušnou léčbu. Existují i jiné stavy, které mohou napodobovat BPPV a protože existuje mnoho různých variant BPPV, manévr, který jednou zabral, nemusí být nutně léčbou, která je indikována příště.
ZÁVĚR
BPPV je běžný problém a s přibývajícím věkem naší populace se s ním budeme setkávat stále častěji. Dopad může být různý, od mírné nepříjemnosti až po velmi vysilující stav, a může ovlivnit funkci, bezpečnost a riziko pádu. Naštěstí mají příznaky tendenci časem ustupovat, protože mozek se pomalu přizpůsobuje abnormálním signálům, které přijímá, nebo protože stav spontánně odezní. S odborníkem, který je náležitě vyškolen v hodnocení a léčbě BPPV, je však většina pacientů spokojena, že jejich problém lze snadno odstranit a jejich svět se přestane točit.
By Sheelah Woodhouse, BScPT