Motání hlavy: motání hlavy, závrať, a nerovnováha jsou běžné symptomy vestibulárních poruch, které mohou vzniknout z mnoha příčin.
Shrnutí: Příčiny motání hlavy, závratí a nerovnováhy mohou být složité identifikovat, ale mohou indikovat problém ve Vašem vestibulárním systému (vnitřním uchu). Mohou být následkem periferní vestibulární poruchy (dysfunkce rovnovážných orgánů vnitřního ucha) nebo centrální vestibulární poruchy (dysfunkce jednoho nebo více částí centrálního nervového systému, které pomáhají zpracovat informace o rovnováze a prostoru). Ačkoli tyto tři symptomy mohou být způsobeny společnou příčinou, mají rozdílný význam a jejich přesné popsání může znamenat rozdíl mezi stanovením správné a nesprávné diagnózy.
Motání hlavy, závrať (pocit točení) a nerovnováha jsou běžnými symptomy, se kterými se dospělí lidé obrací na své lékaře. Všechny jsou to symptomy, které mohou být následkem periferního vestibulárního onemocnění (dysfunkcí rovnovážných orgánů vnitřního ucha) nebo centrálního vestibulárního onemocnění (dysfunkcí jedné nebo více částí centrálního nervového systému, který pomáhá zpracovat informace o rovnováze a prostoru). Ačkoli tyto tři symptomy mohou mít společnou příčinu, mají různý význam, a jejich přesný popis může být důležitý ke stanovení správné diagnózy. Motání hlavy je pocit pocit slabosti nebo nestability. Závrať má rotační, otáčivou složku a je to vnímání pohybu, buď sám sebe nebo okolních předmětů. Nerovnováha znamená nestabilitu, nebo ztrátu rovnováhy, která je často doprovázena prostorovou dezorientací a motáním hlavy, ačkoli se může vyskytnout samostatně.
Téměř každý někdy zažije několik vteřin prostorové dezorientace, např. když v kině sleduje 3D film a tím, jak se se rychle pohybují obrázky, vnímá iluzi pohybu nebo pádu. Nicméně, časté epizody závratí (vertigo), ať už trvají několik vteřin nebo dnů, jsou hlavním příznakem vestibulární disfunkce, zejména pokud jsou spojeny se změnou polohy hlavy nebo těla.
Naopak, motání hlavy může být primárním příznakem vestibulární poruchy nebo dalších kardiovaskulárních, neurologických, metabolických, očních a psychologických problémů. Je také možné, že člověk může mít vícero různých problémů, např. degenerativní vestibulární poruchu spolu s vizuálním deficitem, jako je např. šedý zákal nebo neurologická porucha, jako je např. mrtvice.
Kvůli mnoha možným příčinám motání hlavy, získání správné diagnózy může být zdlouhavé a frustrující.
MOTÁNÍ HLAVY ZPŮSOBENÉ VESTIBULÁRNÍMI PORUCHAMI
Tělo udržuje rovnováhu pomocí senzorických (smyslových) informací z těchto tří systémů:
- Vizuální – zrak
- Propriocepce (dotykové sensory v chodidlech, trupu a páteři)
- Vestibulární systémem (vnitřní ucho)
Senzorický vstup z těchto tří systémů je integrován a zpracován v mozku. Zpětná vazba pak jde do očí, aby jim pomohla udržet stabilní zrak a do svalů, aby jim pomohla udržet postoj a rovnováhu.
Zdravý vestibulární systém dodává nejspolehlivější informace o prostorové orientaci. Smíšené signály od zraku a propriocepčních receptorů jsou obvykle tolerovány. Když sedíte v autě před vlakovým přejezdem, to že vidíte projíždějící vlak může způsobovat pocity pohybu a měkkého koberečku pod nohami (namísto tvrdé dřevěné podlahy) může způsobit pocit „plovoucího vznášení“. Nicméně, kompenzování abnormalit vestibulárního systému je problematičtější.
Podobně jako soudce rozhoduje mezi dvěma stranami s protichůdnými důkazy, vestibulární systém slouží jako rozhodce mezi konfliktními smyslovými informacemi. Když vestibulární systém správně nefunguje, nemůže napomáhat v rozhodování smyslových konfliktů, což má za následek symptomy jako je motání hlavy, závratě nebo pocity nerovnováhy.
SPECIFICKÉ PROBLÉMY VESTIBULÁRNÍHO SYSTÉMU
Vestibulární dysfunkce je nejčastěji způsobena poraněním hlavy, stárnutím, nebo virální infekcí. Také ostatní nemoci, stejně jako genetické a enviromentální faktory, mohou způsobit nebo přispět k vestibulárním poruchám. Pro detailnější informace o specifických problémech vestibulárního systému, prosím navštivte vestibular.org. Příčiny motání hlavy, které se týkají dysfunkce vestibulárního systému, jsou uvedeny níže:
- Vestibulární schwannom, známý take jako akustický neurom, je benigní (nezhoubný) nádor, který roste na vestibulo-kochleárním nervu.
- Autoimunní nemoc vnitřního ucha nastane, když obranné schopnosti nedostatečně fungujícího imunitního systému poškodí buňky těla, které mají vliv na ucho. Příkladem konkrétních diagnóz jsou např. Coganův syndrom, Wegenerova granulomatóza, systémový lupus, Sjögrenův syndrom nebo Revmatoidní artritida.
- Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) nastane, když se miniaturní, uvolněné krystalky uhličitanu vápenatého (otokonie) nashromáždí v části vnitřního ucha. K BBPV může dojít nejen z důvodu poranění hlavy, ale také z důvodu degenerace vláskových buněk vnitřního ucha během přirozeného stárnutí.
- Cervikogenní závrať popisuje symptomy motání hlavy a/nebo nerovnováhy, které vznikají z bolesti krku a problémů, jako je např. cervikální trauma, cervikální artritida, nebo jiných příčin.
- Cholesteatom je výrůstek kůže, který se vyskytne ve středním uchu za ušním bubínkem, který může napadnout okolní lebeční prostor a vnitřní ucho a způsobit tak značná poškození.
- Zvětšený vestibulární vodní kanálek ukrývá tekutinou naplněný endolymfatickou trubici, která je propojena s endolymfatickým vakem. Funkce kanálku a vaku je postižena, když je vodní kanálek větší než normálně.
- Labyrintitida a vestibulární neuritida jsou záněty způsobené bakteriální infekcí, které mohou vézt k poškození sluchu a vestibulární funkce (labyrintitida) nebo k poškození pouze vestibulární funkce (vestibulární neuritida).
- Mal debarquement syndrom je pocit houpavého pohybu, který přetrvává po plavbě nebo jiné formě cestování nebo z neznámých důvodů.
- Meniérova choroba neboli primární endolymfatický hydrops, zahrnuje abnormality v množství, složení, nebo tlaku endolymfy (jedna z tekutin ve vnitřním uchu). Je to progresivní onemocnění.
- Vestibulární migréna je charakterizována bolestí hlavy s vestibulárními symptomy jako jsou motání hlavy, pohybová netolerance, spontánní závratě, citlivost na světlo a zvuk, tinnitus (ušní šelest), nerovnováha a prostorová dezorientace.
- Akutní zánět středního ucha (otitis media) je bakteriální infekce středního ucha a meningitida je bakteriální infekce mozkového obalu, která se může rozšířit do vnitřního ucha.
- Otoskleróza je onemocnění, při kterém se kosti středního ucha zafixují (ztvrdnou), což má za následek ztrátu sluchu. Může časem napadnout také vnitřní ucho.
- Ototoxicita je způsobena vystavením jistým lékům nebo chemikáliím (např. nitrožilním aminoglykosidovým antibiotikům), které poškodí jemné vlasové buňky vnitřního ucha nebo vestibulárně-kochleární nerv.
- Perilymph fistula, způsobená poraněním, je natržení nebo porušení oválného nebo kulatého okénka – malé tenké membrány, oddělující střední ucho od tekutinou naplněného vnitřního ucha.
- Dehiscence horního kanálku je otvor v kosti, který spočívá nad horním polokruhovitým kanálkem vnitřního ucha.
- Sekundární endolymfatický hydrops zahrnuje abnormality v množství, složení nebo tlaku endolymfy.
- Stlačení cév vestibulárního nervu je podráždění vestibulární části vestibulárně-kochleárního nervu krevní cévou.
NEVESTIBULÁRNÍ PŘÍCINY MOTÁNÍ HLAVY
Motání hlavy může být spojeno s mnoha různými problémy, zejména s nepravidelnostmi kardiovaskulárního systému. Nevestibulární příčiny motání hlavy jsou vyjmenovány níže:
- Aneurysma je slabé místo na tepně, jakási výduť, která umožňuje, aby krev unikala do cévních stěn. Aneurysma je náhlá událost, která může způsobovat silné motání hlavy a obtíže s chůzí.
- Arytmie je nepravidelný nebo abnormální srdeční rytmus, který může vézt ke snížení průtoku krve do mozku a způsobit tak omdlení nebo pocit na omdlení.
- Ateroskleróza je ztvrdnutí nebo zúžení vertebrálních tepen. Starším lidem, kteří mají vyšší tlak, se někdy na tepnách ukládají usazeniny. To vede ke zužování tepen a bránění průtoku krve. Při rozvoji tohoto onemocnění může hrát důležitou roli dědičnost.
- Reflex karotického sinu je rychlý u mladších lidí, u starších lidí může být výrazně pomalejší (zejména u těch, kteří mají problémy s krevním oběhem). Karotický sin je velmi citlivý na pokles krevního tlaku v karotické tepně. S poklesem krevního tlaku, reflex ucpává cévy v dolních končetinách a rozšiřuje cévy v hlavě pro zachování normálního krevního tlaku v hlavě a adekvátního přítoku krve do mozku.
- Postižení srdeční chlopně typicky zahrnuje aortální chlopeň, která když se uzavře (aortální stenóza), brání dostatečnému množství krve v proudění do mozku.
- Dehydratace může díky svému vlivu na vícero systémů, způsobit závrativost.
- Lidem se silnou degenerativní artrózou páteře se mohou objevit kostní výrůstky, které mohou pak tlačit na vertebrální tepny a zasahovat do zásobování mozku krví.
- Embolie může nastat, když se embolus (krevní sraženina) zformuje kolem srdeční chlopně, která nepracuje správně, nebo když se uvolní v tepnách do mozku a způsobí mrtvici. Mrtvice může způsobit dočasné motání hlavy. Pokud se včas embolus dostane do vestibulárního systému, může způsobit silné motání hlavy.
- Infarkt zřídkakdy způsobí motání hlavy; pokud ano, příčinou bývá nedostatečné prokrvení mozku.
- Hyperventilace je zrychlené dýchání, kdy je vydechováno více oxidu uhličitého než za normálního stavu. Hladina oxidu uhličitého v krvi klesne, což ovlivní funkci mozkových buněk a způsobí dočasné motání hlavy.
- Některé léky na předpis i volně prodejné, mohou způsobit dočasné motání hlavy.
- Poruchy nervového systému jako např. periferní neuropatie (snížena nervová funkce v dolních končetinách a chodidlech) a roztroušená skleróza mohou způsobit horší rovnováhu.
- Ortostatická hypotenze je běžná u starších lidí, zejména u těch, kteří mají problémy s oběhovým systémem a cukrovkou (diabes mellitus). Pokud má člověk nízký krevní tlak a hromadí se mu krev ve spodní části těla v sedící nebo ležící pozici, náhlé postavení může způsobit motání hlavy a omdlení. Standardně se, reflexy těla přizpůsobí změnám polohy. Pokud problémy s oběhovým systémem naruší tyto kompenzační mechanismy, může dojít k omdle
- Osteoartróza je onemocnění kloubů, které může zúžit otvory v krčních obratlích, kterými procházejí cévy. Zablokování těchto krčních tepen znamená neadekvátní přísun krve do mozku nebo mozkového kmene, kde se zpracovávají a řídí informace o rovnováze. To způsobí motání hlavy a závrativost. Nazývá se to vertebrobazilární insuficience. Pokud k tomuto zužování tepen dochází postupně, ostatní tepny se mohou zvětšit a převzít některé funkce poškozených tepen. To se nazývá kolaterální cirkulace krve a nemůže k ní dojít, pokud ke zúžení tepen dojde náhle (např. pokud embolus – krevní sraženina – úplně ucpe přívod krve). V takových případech může dojít k mrtvici a k úmrtí.
- Stres, napětí, nebo únava mohou způsobit, že mozek funguje méně efektivně, což může mít za následek ztrátu automatických reflexů řídích rovnováhu. Toto vede ke zvýšené úrovni aktivity mozkové kůry, která se snaží udržet rovnováhu převzetím řízení úmyslných svalových pohybů.
- Nádor může ovlivnit mozek, mozeček (koordinační centrum mozku), nebo část mozkové kůry, která řídí úmyslné svalové pohyby.
- Vazovagální synkopa je reakce nervového systému, která způsobí náhlou ztrátu svalového napětí v periferních cévách.
- Vizuální poruchy mohou nastat, když se člověk snaží přizpůsobit novým (bifokálním) brýlím nebo musí kompenzovat snížené vidění kvůli šedému zákalu.
- K intrakraniální (nitrolební) hypertenzi dochází, když tlak mozkomíšního moku je příliš vysoký.
MOTÁNÍ HLAVY ZPŮSOBENE RŮZNÝMI SENZORICKÝMI NEDOSTATKY
Udržení rovnováhy může být velmi těžké, pokud člověk má více zdravotních problémů. Středně závažná vestibulární porucha může být více problematická, pokud je doprovázena vizuálním nedostatkem. Schopnost kompenzovat vestibulární poruchu se snižuje, pokud má člověk nedostačenou propriocepci (neboli „polohocit“) způsobenou onemocněním nebo zraněním, a to pak může vézt k silnému motání hlavy. Důkladné vyšetření, včetně úplné zdravotní historie popisující všechny potenciální příčiny motání hlavy, je klíčové pro určení správné diagnózy a následné léčby.
Zdroj: Vestibular Disorders Association, editovali John King, PhD & Stacey Buckner, DPT